činnost 9. oddílu do roku 1994

 

9. oddíl Prostějov

 

1947

 

V roce 1947 měl 9. oddíl skautů dvě družiny Neviňátka a Luňáci. Oddíl vedl Václav Prokop. Členy oddílu byli Valach, Kubalčík, Vybíral, Kolba, Sekanina, Cit, Pokorný, Stloukal, Ruth, Samson, Hanousek, Vojáček, Oříšek, Jiskra, Hloch, Král a další. Oddíl měl celkem 20 členů.

 

1989

 

Po znovuobnovení Junáka v roce 1989 se začaly sestavovat také oddíly v Prostějově, jehož jednu skupinu začala vést sestra Jindra Kořínková. Byla sestavena z kluků i děvčat, ale již ze začátku se do vedení děvčat dali Iveta a Denisa a do vedení kluků Niky, Pepa a Jarek. Zpočátku se skauti scházely v esperantské klubovně na Hlaváčkově nám.1, kde se později pořádaly i školení činovníků. Postupně jsme se rozdělili na 3 oddíly, jeden dívčí a dva chlapecké (8. a 9.). 9. oddíl vedl Josef Melichar a Jarek Liška.

 

1990

 

První výprava se pořádala 20. ledna 1990 a šlo se na Loupežníka, kde jsme měli setkání se skautským oddílem z Ohrozimi. Zde jsme se společně setkali a společně udělali seznamovací táborák a zahráli si hry. Počasí nám přálo, a tak jsme se těšili na další výpravu.

O týden později 27. ledna jsme šli na Kosíř společně s dívčím oddílem. Táborák jsme si udělali mezi skalami a zažili jsme také pěkné chvíle při různých hrách. Přetahovali jsme se lanem 8. oddíl proti 9. oddílu, hráli na schovávanou, určovali rostliny a stopy. Také jsme si hráli na stohu, odkud jsme jeden druhého shazovali.

V klubovně jsme se scházeli jednou týdně, ale už jsme potřebovali scházet se po družinách, protože celý oddíl se nedal na schůzce dobře ovládat, zvláště pak, když v jedné místnosti byly oddíly tři. Náš oddíl se rozdělil na dvě družiny a to Jupiter a Saturn. Osmý oddíl na Vydry a Jezevce. Dívčí na Vlaštovky, Bílé růže a veverky.

Na třetí výpravě, která byla poslední společná jsme byli 10. února v Křenůvkách. Sem jsme dojeli autobusem a šli se podívat nejdříve na koně, což nám zařídila Iveta Kokejlová. Pak jsme šli do lesa a na mýtině u lesa měla každá družina za úkol rozdělat si oheň a udělat oběd. Kluci zezačátku pomohli děvčatům, ale vaření už bylo samostatné. Také zde jsme hráli různé hry (na šišku, na plíženou).

10. března se náš oddíl vydal na brigádu do Seče, kde kluci třídili stromky podle velikosti.

Pořádali se také družinové výpravy. Na jednu z nich vyrazila také družina Jupiter do Sloupu, kde si prohlédli jeskyně.

Členy oddílu byli : Dalibor Šatinský, Rosťa Bittner, Martin Fojtík, Milan Zedníček, Robert Balzer, Zbyněk Čech, Jan Kucián, Jiří Keprt, Jakub Vyhlídal, Michal Kocourek a Jiří Herejk.

5. května jsme měli jet na výpravu do Otaslavic, ale sešlo se nás méně, proto jsme se rozhodli, že budeme stopovat dívčí oddíl, který jel vlakem směrem Ptenský Dvorek. Zde však nevystoupili, ale jeli až na Stražisko, odkud jsme je stopovali a několikrát dokonce předešli a vyfotili při hrách tak, aby o tom nevěděli. Byla to zatím naše nejdobrodružnější výprava. Iveta měla sebou psa a ten nás málem prozdradil.

Na první výpravu přes noc se náš oddíl vypravil 18.-20. května na zříceninu hradu Cimburk. Zde se kluci naučili mít oči a uši v noci otevřené a také zde hráli s Pepou mnoho her a soutěžili proti 8. oddílu.

Během léta jsme žádný vlastní tábor (stálý) neměli, ale při výpravě na kolách do Žďárné jsme zajeli až na Suchý, kde jsme hledali tábořiště na putovní tábor. Našli jsme zde mnoho hub a někteří kluci si splnili bobříka plavání na rybníku. V létě zde náš oddíl dělal tábor, ale jen několik dní s Pepou Melicharem, klukům se zde nelíbilo. Jedna výprava z tábora byla též do Baldovce, kde byl stálý skautský tábor. Slib v létě udělali pouze Zbyněk Čech a Rosťa Bittner.

V říjnu jsme jeli na kolách do lesa na houby. Našli jsme mnoho pravých hřibů a všichni byli spokojeni.

21. října jel náš oddíl do Nectavy, kde si kluci ověřili své znalosti z topografie. Dobře se orientovali v terénu a podle mapy.

28. října náš oddíl putoval na Bělák, kde našel staré trampské tábořiště, které vypadalo jako zničená indiánská vesnice.

Začali jsme se scházet v nové klubovně na Šmeralově ulici, ale naše schůzky byly stále rušeny děvčaty, která chodila přes naši klubovnu do své klubovny. Pepa Melichar namaloval na stěnu klubovny pěkné obrázky. Moc nám tato klubovna ale nevyhovuje. Na podzim měl Pepa Melichar mnoho práce a také už nechtěl chodit s kluky na výpravy, proto vedení oddílu převzal Jarek Liška.

 

1991

 

26. ledna pořádáme výpravu do Myslejovic, kde se setkáváme s místním oddílem. Během cesty se jeden chlapec z našeho a jeden z hostitelského oddílu propadá v ledu na potoku, a proto začíná doslova fofr s rozděláváním ohně, abychom mokré kamarády usušili. Vše nakonec dobře dopadne a hrajeme hru na přiblížení se k hlídané věži. Všichni se dobře baví.

Začínáme pomocí esperanta navazovat spolupráci s oddílem skautů z Belgie, Francie, Anglie a Španělska.

Konečně přišel sníh. 2. února pořádáme okamžitě první výpravu na běžkách po Záhoří. Na oběd jsme si na ohni opekli uzeninu.

V sobotu 9. února pořádáme v klubovně schůzku s filatelistickou tematikou a celý oddíl je zasvěcen do tajů sbírání a vyměňování známek.

Ve dnech 18.-24. února jsme jeli na první zimní tábor do Ptení na chatu požárníků. Zde jsme si sami vařili a pořádali celodenní výpravy na běžkách do okolí. Během dne se také pracovalo v lese. Káceli jsme suché stromy na podpal a také jsme se koulovali. Večer se trávil u kamen nebo táboráku. Také jsme hráli různé hry a stavěli sněhuláka.

Náš oddíl se spojuje s 8. oddílem, protože v 8. oddílu mají málo členů na oddíl. Oddíl se schází po družinách vždy v pondělí, úterý, středu a pátek, kdy je oddílovka.

Dne 17. března se konají nováčkovské zkoušky, které složil: Gine, Tokoš, Míša, Pinďa, Jurníček, Kukunaras, Bob, Kravák, Koumák, Kesi. Další nováčkovské zkoušky se konají 31.5., 4.6., 7.6., 8.6. a skládá ji: Zatloukal, Vopalecký, Koníček, Marťa, Látak, Bláha, Kristek a Zedníček. V oddíle je celkem 26 členů a oddíl vedou Jarek Liška a Pavel Lauda.

8. června se má v Myslejovicích konat slib našeho oddílu. Několik dní předem 28. dubna sem pořádáme výpravu a chystáme dřevo pro slavnostní táborák. 1. června se podniká výprava do Myslejovic k přípravě slibu. Je ráno 8. června a dozvídáme se, že bratr Kořínek, kterému se mělo slibovat jako vůdci střediska je nemocen a nemůže se dostavit. Vše je nachystáno. Vlajky oddílová i československá jsou na žerdi, jinácké zákony také máme, ale slib se konat nebude. Jarek ještě jede za bratrem Kořínkem a domlouvá se s ním. Nic naplat, jedeme do Myslejovic sami. Zde již čekají členové oddílu z Myslejovic. Všem oznamujeme, že se slib nekoná, ale oni to nechtějí pochopit. Odpoledne přijíždí oddíl z Otinovsa a tak jim říkáme totéž. Kluci z našeho oddílu chtějí skládat slib Jarkovi jako vůdci oddílu, ale ten to odmítá, protože to slíbil bratru Kořínkovi. Všichni jsou zklamaní, a proto alespoň hrajeme hry, aby všichni přišli na jiné myšlenky. Hrajeme na plížení vysokou travou ke kůlu s kapesníkem. Hlídá ho vůdce oddílu z Otinovsa a Jarek s Kesim se plíží stále blíž ke kůlu, kde leží a čekají na konec hry.

5. července se na oddílové schůzce sešli jen 3 kluci, proto jsme hned příští den objeli na kolách celý oddíl a pozvali všechny na oddílový putovní tábor po Moravském krasu.

Při odjezdu 15. července se nás sešlo 9 a v 6,35 h. jsme odjížděli vlakem do Chornice, kde se k nám přidal ještě Jikra Koníček, který zaspal. Z Chornice jsme pokračovali do Skalice a dál do Rájce, kde jsme vystoupili. První naše cesta vedla do obchodu,kde jsme si dokoupili zásoby a vydali jsme se na zámek Rájec n.Sv. Zámek byl zavřený, a proto jsme si jen prohlédli jeho okolí a pokračovali v pěší tůře na naše tábořiště. Došli jsme do Veselic a nad vesnicí jsme na louce založili tábor. Postavili jsme ohniště a udělali první výpravu do vesnice. Zjistili jsme, že je zde obchod, ale o 1 km dále ve Vavřinci byl větší i s masnou, proto jsme chodili nakupovat většinou tam. Druhý den bylo po dešti a my jsme si zahráli hru o poklad s krabičkami. Večer jsme hráli putovní závod s esperantskými slovy. A všichni si tyto slova v esperantu brzy zapamatovali. Další den jsme dělali celodenní výpravu na Suchý, kde jsme nejdříve hledali dívčí tábor, ale nakonec jsme skončili u rybníka, kde jsme se opalovali, plavali a vozili se na lodičkách. Po návratu jsme šli brzy spát a ráno, jak jsme se sbalili, šli jsme pěšky dál kolem zříceniny hradu Blansek, kde jsme se také podívali. Zastavili jsme se u propasti Macocha, kterou jsme si prohlédli, ale na Punkevní jeskyně už nám nezbyl čas, protože jsme měli před sebou ještě dlouhou cestu. Doslova zmoženi sluncem a tíhou batohů jsme došli do Vilémovic a odtud již autobusem do Jedovnice. V Jedovnici jsme hledali lesníka, u kterého jsme se měli hlásit, ale nebyl doma, tak jsme se utábořili na noc u rybníka Budkovan. Místo k táboření nám ukázal jeden pracovník místního vodohospodářství, který byl zde správcem. Druhý den nás však vyhnal jeden lesník, a tak nás tento vodohospodář ubytoval v prázdné buňce, kde se nám moc líbilo. Dělali jsme výpravy po březích Jedovnického rybníka a chodili plavat a jezdili na lodičkách. Na celodenní výpravu jsme šli až do Rudického propadání, kde jsme si prohlédli s baterkami také jeskyně a propast. Také jsme zašli do Rakoveckého údolí, ale studánku se nám zde nepodařilo najít, asi byla zarostlá. Na jeden večer jsme byli pozvaní k táboráku do autokempu, kde nás pozvala rodina z Prostějova. Oni zajistili uzeninu na opékání a my jsme donesli dřevo na táborák a udělali oheň. Se staršími kluky jsme také navštívili diskotéku, ale moc se nám tam nelíbilo. Během celého tábora jsme měli pěkné počasí, a proto byli všichni spokojení. Tábor stál každého 350,-Kč, a tak se nám podařilo ušetřit z předpokládaných 400,-Kčs. Tábora se zúčastnil Bob, Rosťa, Kesi, Gine, Kim, Koumák, Kobylka, Jirka Cetkovský a Koníček.

Po táboře se z našeho oddílu odpojili někteří kluci a udělali si nový oddíl, ale náš oddíl měl stále dosti členů. Potíž byla v tom, že někteří starší členové přestali chodit a stávalo se, že na oddílovou schůzku došlo jen 5 hochů. Proto se všem napsalo oby přišli 1. listopadu v 17 h. do klubovny na oddílovou schůzku, domluvit se na pokračování činnosti..

1. listopadu se nás sešlo 10 a to stačilo, abychom začali opět něco dělat. Vůdce Jarek oznámil, že od ledna budeme mít novou klubovnu v Mlýnské ulici na půdě. Bob navrhl, abychom se zatím scházeli celý oddíl každý pátek od 16 h., dokud se noví členové nezaučí a nezačnou chodit po družinách. Náš 9. oddíl bude mít název Jestřábi a na vlajce bude mít jestřába vyšitého. 8. listopadu na schůzce jsme se dohodli, že půjdeme na výpravu v neděli 10. listopadu na Loupežníka, kam jsme opravdu šli, vařili zde polévku, hráli HUTUTUTU a na schovávanou. 7. prosince jsme byli na výpravě v nové klubovně na Mlýnské 36.

V prosinci se 9 členů přihlásilo do esperantského klubu v Prostějově. Oddíl měl 28 členů. Také jsme půjčili kroniku Karlu Kořínkovi, aby nám namaloval jestřába. Mezi vánočními svátky nám manželé Kořínkovi sdělili, že nám nevrátí naši kroniku, protože si ji odvezl bratr sestry Kořínkové pan Pludek. Napsali jsme mu do Karlových Varů, aby nám kroniku vrátil zpět.

 

1992

 

3. ledna jsme se na oddílové schůzce domluvili, že půjdeme na výpravu 4. ledna na Kosíř, což se také stalo. Ráno v 8 h. jsme vyrazili vlakem do Kostelce na Hané. Z Kostelce jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla vepředu a určovala ostatním cestu a zadávala jim různé úkoly. Utábořili jsme se v lomu a zde jsme vařili brambory a hráli na schovávanou. Byl zde také zbytek sněhu, což jsme využili ke koulování. Byla s námi tři vlčata, tak jsme je učili druhy ohňů a jak zapalovat oheň v mokrém prostředí. Zpět jsme šli pěšky do Čelechovic a pak vlakem do Prostějova.

Bratr Pludek nám odepsal, že kroniku nemá a že se již 20 let s Kořínkovými nesetkal. Kořínkovi nám lhali. Dozvěděli jsme se, že nám v lednu vyřízli z kroniky naše zápisy.

3. února jsme byli v Agrodatu pro papír do sběru a za 700 kg jsme dostali 692,-Kč. Zúčastnili se Jarek, Michal a Milan Kocourkovi a Martin Bláha. V oddíle pracují dvě družiny Saturn se staršími kluky a Klokani, kde jsou také vlčata.

14. února bili Jarek a Gine u Kořínků, aby nám vrátili kroniku. Kořínková začala sprostě nadávat a řekla, že kroniku dostaneme později.

16. února se pořádala úklidová brigáda v nové klubovně, kde jsme betonovali práh, okopávali omítku a ometávali trámy. Zúčastnili se Jarek, Michal a Milan Kocourkovi, Bláha, Šatinský, Koníček, Gloc a Bittner. Také se šmirgloval regál na knížky.

V sobotu 22. února jsme stěhovali věci do nové klubovny. 24. února v pondělí přišli Michal a Milan Kocorkovi se svým tátou omítat novou klubovnu. 27. února nám Kořínkovi vrátili vytržené fotky z kroniky, ale zápisy ani kroniku nechtěli vrátit.

9. března se uskutečnila brigáda v nové klubovně, zúčastnilo se 15 členů oddílu. Vymalovala se místnost a v druhé se podbil strop deskami. Každou sobotu jsme dělali na klubovně a také na družinových schůzkách se klubovna dávala do pořádku.

10. dubna na oddílové schůzce jsme se domluvili na sobotním výletě. Družina Klokanů šla již brzy ráno na Záhoří připravit hry pro ostatní skauty, kteří přijedou na setkání. Na nádraží bude čekat všechny účastníky výletu služba – Jarek, Dalibor, Bob a Monty. Gine, Koumák a Kesi se omlouvají, že nemohou přijít. Služba se bude držet od 8 h. do 10 h.

11. dubna ráno jsme se sešli na nádraží na službě u esperantské nástěnky a už nás zde čekal oddíl z Boskovic. Šli ještě do města a přijdou prý do 10 h. Přijel Kvido Janík ze Šumperka a také šel do města. Před 9 h. odešli Bob a Dalibor připravit jednu hru na Záhoří a zůstal tu Jarek, Monty, Kesi a Koníček. Před 10 h. přijel oddíl z Brandýsa nad Orlicí a všichni jsme jeli autobusem do Domamyslic. Odtud pěšky na Záhoří. Zde si děvčata zahrála hru s esperantskými slovy. Nejrychlejší byla děvčata z Boskovic. Mezi tím kluci hráli kohoutí zápasy. Po obědě se hrála bitva o vlajku a pevnost. Házelo se šiškami. Nakonec se hrálo HUTUTUTU. Před odchodem ze Záhoří jsme se všichni vyfotili a autobus nás odvezl do Prostějova. Kluci z našeho oddílu šli domů a ostatní si prohlédli město a esperantskou výstavu v kině METRO. Domluvili jsme se, že možná přijedeme 23. května do Brandýsa na setkání skautů a zůstaneme přes noc. Po 17 h. všichni odjeli domů. Také počasí nám přálo.

1. května udělal Dalibor nováčkovské zkoušky. 2. května jsme připravili společně s děvčaty ze 4. oddílu (Jarek, Zbyňa, Rosťa, Hela, Pomněnka, Veverka, Gesi a Poštolka) slib pro Montyho, Boba a Michala na Záhoří. Počasí vyšlo a slib se povedl, Hela hrála potom na kytaru a zpívali se písničky. Ačkoliv jsme měli postavené stany, spali jsme u ohně pod širákem.

5. května vykonali nováčkovské zkoušky Dvojče, Váňa a Kája. Do oddílu přišel nový člen sedmiletý Honzík. 6. května udělal nováčkovské zkoušky Pavel (Dvojče).

V pátek 8. května v 9 h. ráno se konala oddílová schůzka, na které bylo 10 chlapců. Domluvili jsme se na výpravě 23.-24. května do Brandýsa nad Orlicí. Do registrace se zapíší 4 noví kluci. V oddílové pokladně je 760,-Kč. Jarek koupil pro oddíl knihu Základy junáctví za 250,- Kč. Monty si vzal dopis od skautů z Anglie. Po oddílovce dělal Luděk nováčkovské zkouška a potom jsme byli vozit dřevo ze školy Rejskovy.

23.-24. května jsme jeli na oddílovou výpravu do Brandýsa nad Orlicí. Družstvo vlčat se zde účastnilo závodu vlčat, kde získali 230 bodů. Odpoledne jsme se byli společně s děvčaty koupat v Orlici pod splavem. Byli jsme přes noc ve stanech a některé skautky z oddílu z Brandýsa si donesli stany a spaly na louce s námi. V sobotu po závodech jsme si prohlédli město a šli jsme na vyhlídku. V neděli před odjezdem jsme se šli podívat na zříceninu hradu. Před polednem jsme jeli vlakem domů. V České Třebové jsme měli 2 hodiny čas, a tak jsme si zde prohlédli město. Zúčastnili se Dvojčata, Kocourci, Bumla, Kája, Luďa, Gine, Kesi a Jarek.

5. června na oddílovce se sešli pouze Bob a Jarek. Ostatní byli většinou na školních výletech nebo jeli někam s rodiči. V klubovně jsme obíjeli stěny a udělali knihovnu.

6. června jsme připravovali slib pro nováčky na Záhoří. Celý den až do večera vydatně pršelo, a proto jsme měli obavy, že se slib konat nebude. Také sestry ze 4. oddílu, které nám slíbili pomoc se přišly nejdříve zeptat, jestli se slib bude konat. Nakonec přišli slibovat jen dva Kid a Martin Bláha. V noci bylo pěkně, tak jsme přespali pod širákem.

26. června se konala v 18 h. oddílová schůzka, na které bylo 15 kluků. Oddílovka byla zahájena první slokou skautské hymny a pak byla dána přihláška novému členovi Honzovi a ostatní dostali legitimace potvrzené střediskem. Chybí jen fotky pro malého Honzu a Kesi. Odhlasovalo se, že malá místnost bude sloužit jako oddílová klubovna a velká místnost jako herna s knihovnou a pinpongovým stolem. Z ČSD nám přišla zpráva, že starší kluci nad 16 let musí doplatit jízdné za cestu do Brandýsa. Sliby pro vlčata se budou konat buď na táboře nebo po prázdninách. Také bude pořádán rádcovský kurz pravděpodobně v pátek.

27. června se pojede na výpravu na kolách. Pojedou jen tři kluci, protože ostatní nemohou a roveři jedou na dva dny na Stražisko.

Na tábor pojede kromě přihlášených také Karel Novotný, Martin Bláha a Váňa. Odjezd je 5. července ve 12,20 h. a sraz je ve 12 h. na nádraží. Příjezd je 19. července v 18 h. Jarek rozdal všem papír k vyplnění o bezinfekčnosti. Po vysvětlení programu tábora byly rozdány učebnice ABC. Schůzka byla ukončena oddílovým pokřikem v 19 h.

5. července jsme vyjeli na tábor. Začalo to tím, že v sobotu byl svátek a vlak nám z Brna do Znojma nejel. Jeli jsme až později a do tábora na Lančov u Vranovské přehrady jsme dorazili večer. Nakonec jeli Koumák, Jirka, Bumla, Dvojče, Kája, Jarek, Gine, Kesi, Kim, Monty a Martin přijel až na druhý týden. Během tábora se naučili plavat Martin, Bumla a Kája. Na táboře byli všichni v kursu esperanta pro začátečníky a naučili se z učebnice ABC základy esperanta. Během tábora byly stanoveny noční hlídky. Při jedné z nich, kdy hlídající roveři zaspali, nám někdo v té době sebral naši oddílovou vlajku, která byla na stožáru v Katovně. Dopoledne probíhala výuka esperanta. Odpoledne byla volná zábava, při které se hrály různé hry jako pinpong nebo se chodilo plavat do přehrady. Večer probíhalo rozdílení na příští den s nástupem celého tábora, při kterém naši skauti spouštěli vlajky. Večer po rozkazu chodili starší roveři na diskotéky do Vranova nad Dyjí, kde byla dobrá hudba. Při příchodu k autobusu po skončení tábora nám byla vrácena jedním starým skautem oddílová vlajka. Jelikož nejel autobus, tak do Znojma jsme se dopravili všichni stopem a odtud společně domů.

Po prázdninách se začali scházet pouze Klokani a roveři jen Kesi a Gine. Dostali jsme dotaci na tábor 3.570,-Kč, za které se po odsouhlasení koupily 28. září desky (palubovky) a začali jsme v klubovně podbíjet strop a také zateplovat pomocí molitanu. Schůzky se konaly v úterý a pátek a jednou za měsíc oddílovka. Dvojče, Bumla, Kája a Martin Blýha začali chodit do esperantského klubu učit se esperanto a také navštívili esperantské výstavy v kině METRO.

1. prosince jsme dokončili podbíjení stropu. Na příštích schůzkách jsme už uklidili a přetřeli stěny barvou. Chodí pouze družina klokanů a někdy přijde Kim, Kesi a Gine. Oddíl měl 19 členů.

11. prosince na oddílové schůzce , na kterou přišli Kesi, Kim, Bubla a Dvojče, jsme se domluvili, že 12. prosince pojedeme do Březiny u Javoříčka na celodenní první zimní výpravu. Obešli jsme ostatní, kteří se nedostavili. Na sraz se však na nádraží nikdo nedostavil, proto se výprava nekonala.

 

1993

 

Během ledna a února jsme nakreslili na stěnu v klubovně Indiána, jak si podává ruku se členem kanadské jízdní policie. Také jsme lakem přetřeli trámy a stropní desky.

12. února se konala oddílovka, které se zúčastnilo 7 hochů a domluvili jsme se na zítřejší výpravě na Záhoří. Také byly vybrány členské příspěvky na rok 1993. Nedošli jen roveři, a proto už se s nimi nepočítá.

13. února se konala výprava. Sraz byl v 8 h. před Sv. Annou a šli jsme Jarek, Bumla, Jirka, Kája a Luďa pěšky do Čechovic, kde se k nám přidal Kid a Monty a potom jsme pokračovali na Záhoří. Zde byla vyhlýšena soutěž ve stavění ohnišť. Bumla stavěl hranici a získal 8 bodů, Kája na 8 bodů splnil pyramidu, Kid dostal za užitkový oheň 5 bodů a Luďa za pagodu 2 body. Jarek s Montym přichystali strážní oheň a pak jsme hráli na schovávanou. Po obědě, který byl z pečené uzeniny jsme si zahráli boj o zástavu a bojovalo se šiškami z modřínu. Během cesty jsme také uřízli žerď pro naši oddílovou vlajku. Po hře na vnímavou bábu a po stopování jsme se vydali na zpáteční cestu. Do Prostějova jsme došli asi v 15,30 h.

20. února se uskutečnila výprava k potoku Okluka. Sraz byl v 9 h. u Sv. Anny. Přišlo velmi málo kluků Martin Bláha, Honza, Kája a Jirka. Vyšli jsme směrem na Záhoří. Zahráli jsme si hru HUTUTUTU a šli dál, protože se tam začali scházet jiní lidé. Obloukem jsme došli k Podhradskému rybníku a dál k potoku Okluka. Po změření hloubky jsme se odebrali k Loupežníku, kde jsme si opekli uzeninu a brambory. Okolo 15. h. jsme se vypravili zpátky domů.

1. března byla oddílová schůzka s malou účastí. Jarek rozdal 50 ks Prostějovských novin, které našemu oddílu předal Městský úřad na prodání. Je to závazek za finanční pomoc.

9. dubna se na oddílové schůzce odhlasovalo pořádání letního tábora na Chrudimsku, který se bude konat 16.-29. srpna. Jarek rozdal noviny k prodeji. Objednali jsme si výrobu kroniky, která se zaplatí z oddílové pokladny. Výroba stála 70,-Kč.

19. dubna byla do oddílu přijata Blanka Jančíková, která bude pomáhat při vedení oddílu a bude psát do kroniky.

14. května se konala oddílovka, které se zúčastnilo asi 10 skautů a domluvili jsme se, že 6. června se bude konat slib pro kluky, kteří již mají nováčkovskou zkoušku. Také byly dohodnuty některé podrobnosti o táboře. Domluvili jsme se, že večer půjdeme do kina na film Záhada hlavolamu. V kině se nás sešlo celkem 9 členů oddílu.

15. května ráno v 8 h. jsme se sešli před klubovnou a jeli na kolách na oddílovou výpravu hledat polodrahokamy a trilobity do cihelny v Držovicích. Nic jsme však nenašli ani ve starém pískovcovém lomu. Vyjeli jsme si tedy na kolách na Poděbrady u Olomouce, kde jsme se vykoupali a někteří nováčci si splnili plavání na nováčkovskou zkoušku. Bylo teplé počasí, a proto nás voda příjemně ochladila. Všichni byli rádi, že si můžou po zimě opět zaplavat. Protože se začalo mračit, vydali jsme se na cestu domů Po cestě nás zastihla bouřka, a tak jsme pěkně promokli. Jelo nás celkem 10, ale jen dva byli po výpravě nachlazení.

25. května nám vyměnili klíč od vrat, a tak se můžeme dostat do klubovny jen když ve výrobně někdo bude, aby nám otevřel. Proto jsme z klubovny odstěhovali všechny potřebné věci, které budeme potřebovat ke slibu a na tábor. 1. června vykonali nováčkovskou zkoušku Jirka Novotný a Blanka.

4. června se konala oddílová schůzka pro členy oddílu, kteří mají skládat slib a bylo jim řečeno, aby již připraveni čekali na smluveném místě, odkud je Kid odvede na místo, kde vyčkají do konání slibu. Slib se připravil 5. června na Záhoří v Údolí tisíce dýmů za pomoci Jarka, Kida, Montyho a Martina. Přišlo nám pomoct 8 sester z oddílu Denisy.

6. června se na Záhoří uskutečnil slib. Ze 6 slibujících svůj skautský slib slíbili pouze tři Bumla, Kája a Blanka. Na začátku slibu se po zapálení slavnostního ohně zazpívala skautská hymna. Nejprve slibovala Blanka na tři skautské symboly, na státní vlajku, na základy junáctví a na konec na oddílovou vlajku. Po slibu předal Jarek jako vůdce oddílu každému slibový odznak a přivítal každého do řad skautů. Jako druhý sliboval Bumla a poslední Kája. Po ukončení slibu všichni zůstali u slibového ohně, ze kterého si vzali na památku uhlík. Přespali jsme u ohně pod širákem a ráno jsme se všichni po úklidu odebrali domů.

8. června vykonali nováčkovskou zkoušku Kolba,Drmola, Oplocký, Sládek a Vaníček. Do oddílu a na tábor se přihlásili roveři Kesi, Koumák a Ceca. 15. června vykonal nováčkovskou zkoušku Talanda.

29. června se konala poslední schůzka, na které se domluvily podrobnosti našeho odjezdu na tábor a zpět. Pojede 11 kluků, dvě zdravotnice a Blanka s Jarkem.

16. srpna jsme vyjeli na tábor do Prosetína. Jelo nás celkem 13, zdravotníci nakonec nejeli. Jeli jsme vlakem a vystoupili ve Vrbatově Kostelci, odkud jsme šli pěšky do Kvasína. Při výstupu z vlaku se vlak rozjížděl a Bumla si při pádu odřel koleno. Zašli jsme v Kvasíně k Buhuňkům a šli si postavit stany na jejich louku mezi Kvasín a Prosetín. Potom jsme se šli vykoupat do lomu.

17. srpna jsme šli nakupovat do Prosetína a pak jsme postavili záchod a udělali věšák na odpadkový koš. Michal málem zapálil les, jak vykuřoval vosí hnízdo. Dostal žihadlo a potom i Martin Bláha, jak chtěl vosy vybít. Byli jsme se vykoupat v lomu a Michal se učil plavat. Hráli jsme fotbal a po večeři jsme hráli na hejkala po celém okolí. Michal se večer píchl do oka klackem.

18. srpna ráno po snídani jel Jarek s Michalem na kole k doktorovi do Miřetic a odpoledne byla výprava do Ležáků. Jarek byl s Michalem v Hlinsku na očním a večer se hrál fotbal. Po večeři jsme se šli koupat do lomu.

19. srpna jsme se šli koupat a vařili guláš, který byl moc dobrý. Bobříka plavání udělal Zdeněk, Petr Talanda, Bumla, Honza, Roman a Tomáš.

20. srpna jsme šli s Michalem k doktorovi na kontrolu. Byli jsme nakupovat a koupili jsme játra a knedlu. Odpoledne jsme se byli koupat a hráli fotbal. Po obědě byla soutěž s esperantskými slovy.

21. srpna v noci se strašilo, ale všichni ukázali, že se strašidel nebojí a i kostlivec jim strach nenahnal. Bylo pěkné počasí, a proto jsme se šli koupat. Opustil nás Pavel (Dvojče), kterému se stýskalo, a tak si pro něj přijela maminka. Večer jsme šli s Blankou na zábavu.

22. srpna po snídani jsme se vydali na výpravu na zříceninu hradu Žumberk. Šli jsme přes malou vesničku Prostějov, která patří pod Žumberk. V okolí bylo několik lomů na kámen a žulu. V Žumberku jsme si prohlédli zříceninu hradu, kde jsme objevili také chodbu, do které jsme se podívali. Někde to šlo ve stoje, ale někde jsme museli po čtyřech. Průvodcem nám byl bratr Tamary Bohuňkové. Na hradě jsme pojedli a potom navštívili na cestě zpátky také cukrárnu. Po večeři jsme se šli vykoupat do lomu, kde bylo večerní osvěžení ve vodě jednou z nejlepších chuťovek našeho tábora. Zdeněk šel plnit do lesa bobříka samoty, aby si časem udělal všechna tři orlí pera. Několik kluků také začalo dělat bobříka hladu, ale většinou nikdo neodolal výrobkům naší kuchyně. Nikdo zatím si nestěžuje, že by měl hlad, ale všechno se sní a zbytek jsou pouze kostičky, které docela rád pořádá pes od Bohuňků.

23. srpna již druhou noc nás navštívili „Stíny noci“ a nechali nám několik znamení. Všichni začínají pátrat, kdo asi může být Stínem noci. Každý je v podezření a vše ukazuje na Jarka. Objevují se však i jiné stopy a všichni obviňují Martina Bláhu, který je i přes svůj odpor polapen a přivázán k mučednickému kůlu smrti. Martin je mučen a nechán uvázaný pro výstrahu. Brzy se však sám osvobodil. Odpoledne jsme se šli opět koupat a večer jsme šli do Prosetína do kina, pouze hlídka hlídala tábor.

24. srpna se hrála velká hra s krabičkami „O poklad“. Hrálo se po celém okolí a všichni při hře poznali důkladněji blízké okolí našeho tábora. Poklad našel Martin Bláha, který však nešel po značkách. Odpoledne pršelo a potom se hrálo na schovávanou, při čemž se všichni cvičili v plížení.

25. srpna jsme hráli na nejsilnějšího a zápasili jsme. Odpoledne se hrálo na schovávanou a byli jsme se naposledy koupat v lomu. Večer jsme byli v Prosetíně v hospodě na limonádě a tam jsme si zazpívali při kytaře s přítomnými trampy.

26. srpna jsme odevzdali nádobu na vodu, do které jsme nasbírali šišky. Umyli jsme všechno nádobí a vše sbalili. Tábořiště jsme vyčistili a odpoledne jsme z Prosetína jeli vlakem do Mohelnice, kam jsme dojeli večer a postavili si stany na louce u lesa.

27. srpna jsme se v areálu zúčastnili Mohelnického dostavníku a několik kluků se šlo odpoledne vykoupat. Večer jsme sledovali soutěžní písně a filmy.

28. srpna jsme se účastnili programu a poslouchali písničky. Někteří kluci s Blankou se byli vykoupat na koupališti v campu. Po odpoledním koncertu jsme se zúčastnili countrybálu, ale jelikož začalo pršet, tak jsme šli brzy spát.

29. srpna jsme poslouchali písničky a odpoledne jsme se sbalili a jeli domů. Celý tábor nás stál každého 500,-Kč, a tak ušetřené peníze se daly do oddílové pokladny.

14. září byla schůzka, na které se rozdali fotky z tábora a 6 kluků se přihlásilo ke studiu esperanta. Na schůzce bylo celkem 18 kluků a to se nám již dlouho nepodařilo. Kluci po táboře začali opět častěji docházet do klubovny na schůzky. Každé úterý probíhaly na schůzkách konverzace v esperantu a kurz esperanta byl podle učebnice ABC. Oddíl měl 27 členů.

26. září jsme jeli vlakem na výpravu do Ptenského Dvorku na houby. Když jsme přijeli, začalo pršet a my jsme byli za chvíli v lese celí promočení. Našli jsme bedly, suchohřiby a také několik pravých hřibů. Vaníček, Zdeněk, Sládek a Tomáš se ztratili a Jarek s Kájou je našli po dvou hodinách skoro u Lipové. Domů jsme dorazili promočení. Výpravy se zúčastnil ještě Michal, Petr Talanda a Roman. Někteří jako Zdeněk byli tak nachlazení, že museli k doktorovi a byli několik dní nemocní. Začal váznout i kurz esperanta a kluky už nebavilo se učit.

27. listopadu jsme pořádali výpravu na běžkách na Bělák. Přišli však jen tři kluci z oddílu a jedna skautka ze spřáteleného dívčího oddílu. Sněhu bylo dosti, a tak jsme si ho užili. Před odjezdem domů jsme udělali malý ohýnek ve sněhu. Také jsme se setkali s jedním bývalým skautem. Na lyžích jsme jeli až do Ptenského Dvorku a potom zpět na Bělák.