Historie do roku 1988

 1898

Půdu pro esperantské hnutí v Prostějově připravuje polesný Augustin Toman společně s profesorem Rudolfem Fridrichem, kteří jsou esperantisté již od roku 1898.

1901

V roce 1901 uskutečňuje Rudolf Fridrich v Prostějově první přednášku o esperantu.

1902

V roce 1902 se pořádá přednáška ve spolku Vlastimila.

1905

Ve Sdruženém klubu pokrokových lidí se koná přednáška v roce 1905.

1906

V květnu 1906 se uskutečňuje první kurs esperanta na prostějovském gymnáziu za účasti 30 žáků.

1907

V roce 1907 vzniká v Prostějově první esperantský kroužek. V hostinci u Konvalinků se koná 19.2.-11.6.1907 veřejný kurs pro 25 členů. 5.-6.10.1907 pořádají pánové Ošťádal, Sobotka a Fridrich v sále kavárny u p. Dostála výstavu časopisů a reklam s pohlednicemi. Pomáhají při ní páni Hanesko, Luža, Ulman a Vymlátil. O esperantském kongresu v Cambridgi se pořádá dne 6.10.1907 přednáška pana Krumpholce. Ve skříni pana Sobotky je vystaven dopis vykonavší cestu kolem světa a časopisy jsou u pana Bučka. Bylo rozesláno 10 brožurek s názvem Slovakoj kaj Magiaroj na četné spolky mírové a esperantské. Z výtěžku výstavy a z darů pánů Webera a Straky byla založena knihovna, kterou spravoval pan Cekl. O pokladnu se staral pan Sobotka a dopisování organizoval pan Neugebauer a jiní. Dne 8.10.1907 byla požádána Slavná městská rada pány Rudolfem Fridrichem, Františkem Sobotkou a Bohuslavem Ošťádalem o poskytnutí školní místnosti jednou týdně ke konání kursu. Dne 11.10.1907 vyhověla Slavná městská rada a propůjčila jednou týdně večer esperantskému kroužku místnost ke konání kursu, a proto se na podzim roku 1907 pořádá na české reálce kurs pro žáky. V zimě 1907 se koná opět veřejný kurs u Konvalinků.

1908

Dne 6.2.1908 se pořádá přednáška v Učitelském spolku hejtmanství prostějovského. U Zvonu se 7.3.1908 koná zábavný večírek s recitacemi, na kterém přednáší Skácelová, Ošťádal, Luže a Fridrich. Pro učitelstvo okresu prostějovského se koná 19.3.-25.6.1908 kurs za účasti 20 zájemců. Dne 31.5.1908 se uspořádala veřejná soutěž za účasti 10 soutěžících. Dne 8.6.1908 bylo rozdílení cen: 1. Ulman, 2. Luža, 3. Pokorný. Pro propagaci je vytištěno 500 kusů esperantských letáčků, které byly přidány po jednom listě k číslu Hlasů a Hané pro Prostějov. V čítárně Sokola byly vystaveny esperantské časopisy. Pan Karásek vydává v roce 1908 pohledy s esperantským textem. Kongresu v Drážďanech se v roce 1908 zúčastnili profesor R. Fridrich, Ulman a Hájek studující. Dne 21.10.1908 žádá zařizující výbor ve složení pánů Eduard Cekl, Klement Urban a Rudolf Fridrich Slavné c. k. místodržitelství v Brně o schválení stanov "Klubu esperantistů v Prostějově". Dne 17.11.1908 je utvoření spolku zakázáno, protože ve stanovách byly nedostatky. Dne 10.12.1908 je poslána opětovná žádost o schválení opravených stanov a dne 15.12.1908 místodržitelství povoluje vytvoření nepolitického spolku pod názvem "Klub esperantistů v Prostějově" a jsou schváleny stanovy klubu. V katolické hospici vedl kurs pan Kovařík. V obecné škole v Palackého ulici se od prosince 1908 uskutečňuje kurs pro 20 účastníků. Dne 14.12.1908 se koná přednáška v Olomoucké besedě. Řečnická cvičení na gymnáziu a obchodní akademii vede pan Ulman a pan Vymlátil.

1909

Dne 7. února 1909 se v budově obecné školy v Palackého ulici koná ustavující valná schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Po zvolení předsedy schůze pana profesora Rudolfa Fridricha a zapisovatele pana Boh. Ošťádala přikročeno k projednání jednotlivých bodů schůze. Na zahájení byla zazpívána esp. píseň "Paca kanto" studenty z gymnázia. Pan Hájek přednesl zprávu o dosavadní činnosti esperantistů v Prostějově. Pan Urban přečetl nejdůležitější odstavce ze stanov esp. Klubu. Po kratičké debatě byl stanoven příspěvek činných členů na 2,-K ročně, jež mají se vybírat ve dvou lhůtách ročních. Pan Brandstatter přečetl přihlášené členy. Volba předsedy, 4 členů výboru, 2 náhradníků a 2 revizorů účtů provedena aklamací. Panem Sobotkou navrženi a přítomnými zvoleni byli: 1. předseda: prof. R. Fridrich, 2. do výboru:slečna učitelka Fr. Škamralová, Ed. Cekl, B. Ošťádal, Kl. Urban, 3. náhradníci:Trnková, A. Hájek, 4. dozorci účtů: Klág, Fleischer. Zvolení vesměs volbu přijali. Za subdelegáta světového svazu UEA panem Klagem navržen a zvolen profesor Rudolf Fridrich. Dosavadní knihovna esperantského kroužku převzata do správy Klubu a taktéž i učebný kurs převzat Klubem. Na závěr byla zazpívána hymna "La espero". Na výborové schůzi 14.2.1909 usneseno objednat asi 200 legitimací s esperantským textem v ceně 4 K. V květnu vede oktaván Ulman na gymnáziu studentský kurs pro 30 zájemců. Během školních prázdnin pan Ošťádal účinně rozšiřoval známost o I. Kongresu českých esperantistů pořádaném v Praze o sv. Václavě.V září 1909 je z laskavosti pana přednostu Sovadiny na místním západním nádraží umístěna u východu pěkná plechová tabulka s nápisem: !Esperantistoj! Demandu informon en vendejo Sobol.Placo Frant. Josefa. Učte se esperantu, jediné praktické řeči mezinárodní. Klub esperantistů v Prostějově“. Klub má 60 členů. Na podzim došly knihy Faraono, Rabistoj, Komerca sekretario, Komercaj leteroj Lether commerciales Esp.Sintakso, Slovník esperantsko-český, Flugintaj Revuoj hudebnin celkem za 16 K, které byly svázány a zařazeny. Knihovna má 22 svazků vázaných a 14 publikací nevázaných. Do Lidové knihovny dána předsedou učebnice. Na podnět předsedu dal pan Karásek natisknout 500 pohlednic s textem o Prostějově. V Prostějově vyšlo 1. číslo časopisu Světla, jež má hlídku esperantskou. Klub pořádá 7. listopadu o 3. hod. v předsálí Sokolovny přednášku na téma Sjezd esperantistů v Barceloně, dějiště povstání a praktický význam esperanta. Přednášel pan MUDr. Josef Kubíček z Olomouce, jenž se Kongresu v Barceloně zúčastnil. Zúčastnilo se 70 lidí. Na výborové schůzi 16. listopadu, konané v hotelu U tří mouřenínů pan Ošťádal navrhuje, aby se pořádaly pravidelné schůzky, kde by se esperantisté cvičili v rozhovoru. Rozhoduje se, aby byly v restauraci u Halusků v pátek. Kurs, jenž byl začat panem Fridrichem a dokončen panem Urbanem byl navštíven asi 20 osobami. Bylo rozšířeno asi 300 letáčků a prodáno asi 300 pohlednic s textem u pana Karáska. Tabulka s adresou Klubu upevněna také v hotelu U tří mouřenínů. 28. listopadu 1909 ve škole v Palackého ulici se koná II.Valná schůze za účasti 11 osob. Byl odsouhlasen roční příspěvek ve výši 1 K. Klub má celkem v pokladně 32,5 K. Volby výboru provedeny aklamací a zvoleni byli: za předsedu - Rudolf Fridrich, do výboru - Františka Škamralová, knihovník - Eduard Cekl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Adolf Hájek, náhradníci - Jaroslav Neugebauer a František Toman, za dozorce účtů - Josef Klág a Josef Brandstatter.

1910

V lednu 1910 začal kurs, který vedl Vojtěch Klíč. Přihlásilo se 45 zájemců, kurs zahájilo 43 osob a ukončilo 20 osob. 4. března se konala závěrečná zkouška, ke které se přihlásilo 15 účastníků kursu. Každý pátek se pořádají v kavárně pana Novýho večírky za účasti 5-8 pokročilých esperantistů. Předsedou podán návrh na vydání quidfolia o Prostějovu v ceně asi 12 K. Text vyhotoví předseda za účasti a zpráv členů. Quidfolia rozeslána 60 klubům esperantským. Předseda se zúčastnil kongresu esperantistů v Luhačovicích. Pan Fleischer zastupoval klub na kongresu ve Vídni. III. Valná schůze se koná dne 13. listopadu 1910 v hotelu U tří mouřenínů za účasti 8 členů. Stav pokladny je 25,46 K. Volby výboru provedeny aklamací a zvoleni byli: za předsedu - Rudolf Fridrich, místopředseda - Vojtěch Klíč, knihovník - Eduard Cekl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Adolf Hájek, náhradníci - Pavel Fleischer a Augustin Pitlík, za dozorce účtů - Karel Vopálka a René Polanski. Roční příspěvek stanoven na 1 K.

1911

Začátkem roku 1911 se pořádá kurs na obchodní akademii, který vede profesor Pitlík. Bylo vydáno 1000 kusů brožur o UEA "esperantismus" a rozesláno na kluby a knihkupectví. K  přednášce   pana Parrisha   z  Los Angeles vytištěny informační plakáty. 9. listopadu se v národním domě uskutečnila přednáška, kterou navštívilo asi 200 lidí. Po přednášce, k níž stručný český výklad podávali R. Fridrich a V. Klíč, byl v národním domě přátelský večírek, kterého se k poctě pana Parrishe zúčastnili esperantisté místní, olomoučtí, ivanovičtí, členové klubu přírodovědeckého a jiní přátelé esperanta. Druhý den 10.11. konala se přednáška pana Parishe v dělnickém domě za účasti asi 300 lidí. Překládána byla p.předsedou. Pan Parish promítl 200 kolorovaných obrázků o Kalifornii a pobyl v Prostějově 4,5 dne. Členové Klubu ho provedli městem a zavedli jej do Vulkanie, sokolovny, do musea a jinde. IV. Valná schůze se koná dne 26. listopadu 1911 v hotelu U tří mouřenínů za účasti 10 členů. Během roku proběhly 3 kursy. Veřejný v chlapecké škole, který vedl předseda pro 15 lidí, pro studující na reálce vedl opět předseda s 12 studenty a pro asi 100 studujících na obchodní akademii vedl profesor Pitlík. Stav pokladny je 43,35 K. Volby výboru provedeny aklamací a zvoleni byli: za předsedu - Rudolf Fridrich, místopředseda - Vojtěch Klíč, knihovník - Eduard Cekl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Pavel Fleischer, za náhradníky - Karel Vopálka a Marie Trnková, za revisory - Antonín Dluhoš a Antonín Tyl. Roční příspěvek stanoven na 2 K, který se bude vybírat na dvakrát. Odsouhlaseno, aby náš klub přistoupil k "Asocio". Veřejný kurs je ukončen 12. prosince 1911 a zkoušce ze znalosti se podrobili Daněk, Jelínek, Pacholík a Beránková. Zkoušce způsobilosti vyučovat se podrobili Šťastný a Kelec.

1912

Dne 26. února 1912 se klub přihlašuje k Českému svazu esperantskému (Bohema Asocio Esperantista). Veřejný kurs vedený předsedou je v obecné škole. Pro posluchače obchodní akademie se koná kurs, který vede pan Pitlík. V dělnickém domě probíhá v květnu kurs a další 6-hodinový kurs byl zahájen na podnět pana Klíče a vede jej předseda. Předseda svolal na 27. května 1912 kongres moravských a slezských esperantistů do Přerova, který se vydařil. 27.-29. září 1912 navštívil naše město pan Zofman z Dánska, kterého esperantisté provedli městem. Od 20. října se pořádá kurs ve škole v Palacké škole, který je dvě hodiny týdně a stojí 2 K a vedl jej pan Tyl. Dne 26. října se koná přednáška pánů Fridricha a Šprince na téma "Čtvrtstoletí esperanta" spojená s výstavou v přednáškovém sále národního domu. V. Valná schůze se koná 10. listopadu 1912 v hotelu U tří mouřenínů za účasti 5 členů. Stav pokladny je 62,85 K. Volby výboru provedeny aklamací a zvoleni byli: za předsedu - Rudolf Fridrich, místopředseda – profesor A. Šprinc, knihovník - Vojta Klíč, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Antonín Dluhoš, za náhradníky - Karel Vopálka a Eduard Cekl, za revisory - Pavel Fleischer a Antonín Tyl. Roční příspěvek stanoven na 2 K, který se bude vybírat najednou. Pro rok letošní určena za spolkovou místnost Litovelská pivnice, kde se budou konat také konversační večírky.  

1913

V roce 1913 se pořádá veřejný kurs a kurs v dělnickém domě, které vede předseda. Prof. A. Šprinc vede kurs na obchodní akademii a 4 absolventi zkoušek obdrželi vysvědčení o znalosti esperanta. V říjnu začíná dvouměsíční kurs, který vede slečna Havránková. Poplatek za kurs stanoven na 2 K. Pravidelné večírky se stanovují na každý čtvrtek v Litovelské pivnici v 8-10 h. večer. Předseda psal do časopisu "Prostějovský Rozhled", kde má týdenní hlídku a přeložil do esperanta a vydal "Benedika" od Machara. O prázdninách vede předseda kurs v Jindřichově Hradci. VI. Valná schůze se koná dne 28. října 1913 v klubovní místnosti Litovelské pivnice za účasti 14 členů. Celkové jmění klubu je 206,87 K. Při volbě výboru byli zvoleni: za předsedu - Rudolf Fridrich, místopředseda - Marie Havránková, knihovník - Jaroslav Tyl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Antonín Dluhoš, za náhradníky - Karel Vopálka a Antonín Šprinc, za revisory - Arnold Polák a Štěpán Chvojnacki. Roční příspěvek stanoven opět na 2 K.

1914

V lednu 1914 se uskutečnila přednáška A. Pitlíka "O zkušenostech ze svých cest esperantem" a R. Fridricha "O Paříži se světelnými obrázky", která se konala v Sokolovně za účasti asi 150 lidí. Byla vypsána cena 10 korun na nejlepší překlad Jiráskovy črty "Mudrcové". Podací lhůta do 22.2. do 10. hodiny odpolední. Došly pouze dvě práce, které byly stejně odměněny. Klub má 65 členů. Do 19.3.1914 se přihlašují na kongres do Paříže 4 členové našeho klubu. Zakoupilo se 5000 nálepek za 17,50 K, které se rozdaly při placení příspěvků členům a ostatní se rozprodaly. 7. dubna se koná zábavný večírek v besedě, kde účinkuje slečna Havránková a Všetečková, studující Kelnce a Šťastný. Kupuje se 15 ks adresáře Mastného "Esperantista movado en Moravio". Za Čechy-esperantisty zvolen na kongres Rudolf Fridrich a za náš klub odsouhlaseni na kongres jako delegáti slečna Havránková a pan předseda.

1919

Dne 18. ledna 1919 se v Litovelské pivnici koná výborová schůze za účasti 8 členů. Pan předseda vítá srdečně přítomné, po tak dlouhé, válkou zaviněné přestávce. Povstáním byla vzdána pocta zesnulému panu Dluhošovi, našemu milému členu a vzornému pokladníkovi. Rozhodnuto, aby esperantské večírky byly ve čtvrtek v Litovelské pivnici v 8-10 hodin večer. O vedení kursu požádána slečna Havránková. Na závěr následoval česko-esperantský rozhovor, o tom, co kdo po dobu války zažil. Esperantská klubovní knihovna je přenesena od pana Cekla k panu Vopálkovi, který je pověřen její správou. VII. Valná schůze se koná dne 2. března 1919 ve spolkové místnosti Litovelské pivnice za účasti 8 členů. V pokladně je 216,24 K. Provedena volba výboru: předseda - Rudolf Fridrich, místopředseda - Marie Havránková, knihovník - Karel Vopálka, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník - Štěpán Chvojnacki, náhradníci - Antonín Tyl a Marie Trnková, revisoři účtů - Evžen Polanski a Jan Czwaczka. Navrženo, aby do UEA byli zvoleni členové Marie Havránková a Rudolf Fridrich. Roční příspěvek stanoven na 3 K ročně. Poplatek za kurs bude 8 K. Kurs, který vede v květnu slečna Havránková navštěvuje asi 40 účastníků, kterým bude po ukončení nabídnuto členství. Dne 1. prosince 1919 se koná mimořádná valná schůze ve spolkové místnosti hotelu U tří mouřenínů za přítomnosti 7 členů. V pokladně je 436,24 K. Byla provedena volba výboru: předseda - Rudolf Fridrich, místopředseda - Karel Vopálka, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladník – Marie Havránková, knihovník - Zdenka Lonšťáková, náhradníci - Antonín Tyl a Marie Trnková, revisoři účtů - Marie Dočkalová a J. Urbančík.

1920

V roce 1920 byly v Prostějově zahájeny 4 kursy: 1. kurs klubovní s 20 účastníky, 2 hodiny týdně vede pan předseda, 2. kurs lidové školy socialistické, 30 účastníků, 1 hodina týdně vede předseda, 3. kurs pro skauty 30 účastníků 1 hodina týdně vede předseda, 4. kurs učitelek 9 účastnic 1 hodina týdně vede Marie Havránková. Profesor Rudolf Fridrich se 4.-5. dubna 1920 účastní esperantského sjezdu v Olomouci. V přednáškovém sále Národního domu se dne 5. května 1920 koná přednáška pana Cimra, úředníka konzulátu v Madridě "O šestiletých zkušenostech pobytu ve Španělsku a o výhodách esperanta".

1921

V lednu 1921 vyučuje slečna Štichová esperantu na druhé dívčí škole měšťanské jako nepovinnému předmětu. Od 20.3.1921 probíhá dvouměsíční kurs pro 20 účastníků, který vede slečna Havránková. Poplatek za kurs je stanoven na 20,-Kč a nemajetní za korunu. Druhý kurs v esperantském klubu pro 30 účastníků vede také slečna Havránková. Kongresnímu výboru do Prahy je posláno 300 Kč. Profesor Rudolf Fridrich odchází na nové působiště do Brna.

1922

Dne 13. ledna 1922 se koná ve spolkové místnosti západního nádraží restaurace II.tř. v 8 hodin večer výroční schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Pravidelné schůzky se konají každé úterý v 20 hodin v restauraci západního(místního) nádraží. Je zvolen nový výbor: předsedkyně - slečna Marie Havránková, místopředseda - Antonín Tyl, jednatel Bohuslav Ošťádal, pokladní - Marie Dočkalová, knihovník – František Heikenwalder, náhradníci - Marie Trnková a M. Šolcová, revisoři účtů - Z. Lonšťáková a Karel Vopálka.

1923

Dne 20. února 1923 se koná ve spolkové místnosti západního nádraží restaurace II.tř. v 8 hodin večer výroční schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Pravidelné schůzky se konají každé úterý v 20 hodin v restauraci západního(místního) nádraží. Je zvolen nový výbor: předsedkyně - Marie Havránková, místopředseda - Antonín Tyl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladní - Marie Dočkalová, knihovník - František Heikenwalder, náhradníci - Marie Trnková a Věra Hrubanová, revisoři účtů - Z. Lonšťáková a Karel Vopálka.

1924

Dne 13. dubna 1924 se koná ve spolkové místnosti západního nádraží restaurace II.tř. v 10 hodin dopoledne výroční schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Pravidelné schůzky se konají každé úterý v 20 hodin v restauraci západního(místního) nádraží. Je zvolen nový výbor: předsedkyně - Marie Havránková, místopředseda - Antonín Tyl, jednatel - Bohuslav Ošťádal, pokladní - Marie Dočkalová, knihovník - Fr. Heikenwalder, náhradníci - Marie Trnková a Josef Brandstatter, revisoři účtů - Frant. Zesevitz a Karel Vopálka.

1925

V roce 1925 pracuje slečna Marie Havránková jako náhradnice ve výboru Československého svazu esperantského. Dne 20. prosince 1925 se koná ve spolkové místnosti západního nádraží restaurace II. tř. výroční schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Je zvolen nový výbor: předseda - Antonín Tyl, místopředsedkyně - Marie Havránková, jednatel - Zdenka Lonšťáková, pokladní - Marie Dočkalová, knihovník - František Heikenwalder, náhradníci - Marie Trnková a Josef Brandstatter, revisoři účtů - František Zesevitz a František Heikenwalder.

1926

V roce 1926 vede v místnosti obchodní akademie kurs pro 20 účastníků František Heikenwalder.

1927

Dne 27. listopadu 1927 o 3 hodině odpoledne v restaurační místnosti pana Šindlera, západního nádraží se koná výroční schůze Klubu esperantistů v Prostějově. Předsedou je zvolen Antoním Tyl a jednatelem František Heikenwalder.

1928

V roce 1928 se konají schůzky každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci od 3 hodiny odpoledne v malé místnosti restaurace na místním nádraží. 11. března pořádá klub přednášku Marie Havránkové s diapozitivy o její cestě po Španělsku. 25. března 1928 přednáší pan Heikenwalder o příčinách čínského národního hnutí.

1929

V roce 1929 se pořádají schůzky v Českém Národním domě.

1930

Dne 16. července 1930 vychází první číslo časopisu Ligilo, jehož redaktorem je František Heikenwalder. První číslo bylo rozesláno všem esperantistům, jejichž adresy byly známy. 3. září v 7.30 h. večer v klubovní místnosti (Moravská banka,ve dvoře vlevo) se koná výroční schůze s pestrým programem. Klub má již 60 členů a po podzimní propagaci by se měl počet ještě zvětšit. Jsou pořádány 3 kursy pro začátečníky. V klubovně pokračuje kurs pro 12 účastníků a v reálné škole učí profesor Havránek 40 studentů. Pravidelné schůzky jsou každou středu od 8 hod. v klubovně. Do výboru jsou zvoleni: předseda - František Heikenwalder, místopředseda – profesor Havránek, jednatel – Adolf Malíček. Napsána žádost na ministerstvo, aby bylo esperanto dáno povinně do škol. Dne 22. září se koná korespondenční večer, kde je vystaveno 53 pohlednic ze 13 zemí. 5. října uspořádána výstava v Národním domě, kterou navštívilo 150 osob. Narození Dr. L. L. Zamenhofa uctil klub 17. prosince projevem profesora Havránka o Zamenhofovi a pan Heikenwalder promluvil o významu esperantské literatury pro propagaci.

1931

Dne 4. února 1931 v 8 hod. večer se koná v klubovní místnosti valná hromada Klubu Esperantistů v Prostějově za účasti 25 členů. Do nového výboru jsou zvoleni: předseda - Fr. Heikenwalder, místopředseda - Vl. Havránek, jednatel - St. Jeřábek, pokladní - A. Jeřábková, členi výboru - A. Malíček a R. Přidal, revizoři - Kruliš a Válek. 25.2. je promítnut esperantský film Krásné Dánsko, který vzhlédlo ve večerním veřejném představení 350 osob a v dalších 3 školních představeních 24.2. v 11 h. a 14 h. a 25.2. v 11 h. také 2000 žáků 5 škol a 80 profesorů a učitelů. Schůzky jsou každou středu od 8 hod. večer v klubovně Národního sdružení u Moravské banky. V dubnu navštívila Prostějov skupina egyptských a arabských obchodníků, kteří chtěli zadati milionové objednávky prostějovské konfekci. Ježto však žádný z nich mimo mateřštiny neovládal jiného jazyka než esperanto, požádal Ústřední svaz oděvních průmyslníků obchodní sekci klubu prostějovských esperantistů, aby dala k dispozici tlumočníky. Naši samideáni vykonali tento úkol skvěle. Továrníci, kterým se podařilo uzavříti obchody za několik milionů korun, byli přímo nadšeni a vyplatili klubu na provisi 20 000 Kč takže tento po dlouhou řadu let nebude vybírati členských příspěvků. Ke korespondování se užívaly umělecké pohlednice Prostějova s esperantským textem, které byly k dostání u předsedy klubu a v papírnictví u A. Šešického. 24.4. se Fr. Heikenwalder, profesor Havránek a Stanislav Jeřábek účastní výroční schůze v Olomouci, kde se dovídají, že kniha "Tridek jaroj en la ora nordo", kterou vydá Moraviaj Esperantaj Pioniroj je už v tisku. 6. května se koná hudební večer v salonku Hotelu u 3 králů a je poctěna účastí olomouckých samideánů ředitele školy Neužila a slečny Mrázkové. Pan Neužil vyprávěl humorně různé příhody ze svých zahraničních esperantských cest a všichni se rozešli teprve ve 12 hodin v noci s radostí v srdci a doufaje, že besedy s přáteli z Olomouci budou v budoucnu častější. Během léta se pořádá několik výletů do přírody. Na konci léta jsou ke koupi u předsedy klubu knihy od Jana Welzla "Tridek jaroj en la ora nordo" po 32,50 Kč. 5. října v 7.30 hod. večer začíná v klubovně kurs pro začátečníky. Přihlášky přijímal Stanislav Jeřábek. 17. října navštěvuje Klub Esperantistů v Prostějově delegát UEA B. Kuhner z Bzence. V neděli 15. listopadu v 10 hod. se koná v kině Atlas zajímavá přednáška se 185 světelnými obrázky od J. R. Scherera z Los Angeles o Japonsku, Číně a Indočíně před 350 osobami. Přednáška se všem líbila a posloužila jako propagace pro esperanto. Do češtiny překládal pan Stanislav Jeřábek. Po přednášce se odpoledne v 15.30 h. uspořádalo posezení v klubovně, kde pan Scherer mluvil v přátelském kruhu esperantistů o svých zkušenostech během cesty. Pro 18 účastníků vede v dívčí měšťanské škole kurs pro začátečníky pan Heikenwalder. Slečna M. Havránková donesla do klubu pěkný zarámovaný obraz rodného domu L. L. Zamenhofa v Bialystoku.

1932

27. ledna 1932 je ukončen esperantský kurs pro vojenské letce s povolením od velitelství. Zúčastnilo se ho více než 60 letců a vedl jej St. Jeřábek. Valná schůze esperantského klubu se koná 27. dubna v 8 hodin večer v klubovně. V pokladně je 993,10 Kč. Členská základna má 34 členů. Proběhly volby a je zvolen nový výbor ve složení: předseda - František Heikenwalder, místopředseda - Adolf Malíček, zapisovatel - Stanislav Jeřábek, pokladník - A. Oslzlý, do výboru - A. Dolínek, Ar. Veselý, M. Janečková a A. Hejbalová, revizoři - R. Müller a V. Kleiner. 15.-16. května 1932 se koná v Olomouci esperantský kongres, kterého se účastní 15 esperantistů z Prostějova. V červnu 1932 navštěvuje pan Josef Kanduth z Petroseni v Rumunsku několik samideánů v Prostějově a tráví s nimi několik příjemných hodin. Pro velký zájem skautů o esperanto vede od října Fr. Heikenwalder kurs pro 40 skautů. V listopadu se František Heikenwalder účastní schůzky esperantského klubu v Přerově.

1933

V roce 1933 se konají pravidelné klubovní schůzky každé pondělí od 8 h. večer v klubovně. 27. února začíná esperantský kurs pro začátečníky v dívčí měšťanské škole na Husově nám., který vede ředitelka Marie Havránková. Dne 19. června 1933 se koná v klubovně výroční členská schůze za účasti 14 členů. Odsouhlaseno, aby se klub přihlásil závazně do Českého svazu esperantistů. Do nového výboru jsou zvoleni: předseda – František Heikenwalder, místopředseda - Adolf Malíček, zapisovatel -   Stanislav Jeřábek,   pokladník - A. Oslzlý, do   výboru - A. Dolínek,  Arn. Veselý, B. Novotný a   A. Kruliš, revizoři - R. Müller a V. Kleiner. Zájem o esperanto u skautů trvá, proto pan Heikenwalder vede nový kurs pro 25 skautů ve skautské klubovně. Od října se konají pravidelné schůzky každý čtvrtek od 8 do 10 hodin večer v klubovně Masarykovo č. 12. 12. října má pan Heikenwalder přednášku o osadním kongresu a 15. října mluví pan Jeřábek o metodách vyučování esperanta. 19. listopadu pořádá esperantský klub veřejnou propagační přednášku pana ředitele školy Albína Neužila z Olomouci-Neředína o významu esperanta s ukázkou jeho zajímavého vyučování. Publikum vnímalo s velkým zájmem pěkné důkazy esperantské výuky, které jim ukázal ředitel školy Neužil s 11 chlapci a děvčaty. Básně, písně a hry jeho žáků sklidily velký potlesk.

1934

V roce 1934 Skautská esperantská sekce v Prostějově končí svůj druhý esperantský kurs a pokračuje konversací a čtenářskými večery. Jsou pořádány výlety do okolí. Nově vzniklý časopis "Prostějovský skaut" publikuje také zprávy o esperantu. 15. února se pořádá v Národním domě veřejná přednáška pana Hadží Mustafa Radena o ostrovech Jáva a Bali a o jeho obyvatelích, které se zúčastnilo 130 osob. Klub má 37 členů a přihlašuje se také v tomto roce závazně do ČSE. Výroční schůze se koná 3. května 1934 v klubovně. Je zvolen nový výbor: předseda – Stanislav Jeřábek, místopředseda – Adolf Malíček, jednatel – František Heikenwalder, pokladník - V. Kleiner, knihovník - A. Oslzlý, do výboru - B. Novotný, R. Přidal a A. Kruliš, revizoři - O. Zlámal a A. Veselý. Schůzi navštívil jako host rakouský emigrant z Bruck. 13. září mluví pan Heikenwalder o kongresu ve Stockholmu a 20. září mluví o novém postavení v UEA a o vnitrostátní reorganizaci. Od 1. října vede pan Heikenwalder kurs pro začátečníky v dívčí měšťanské škole pro 7 začátečníků   podle   učebnice Th. Kiliána a kurs pro pokročilé skauty ve skautské klubovně. 13. prosince slaví klub v místnosti paní Kovaříkové 75 let narození Dr. L. L. Zamenhofa. Přítomní členové klubu poslouchali hymnu "La espero" a národní písničky v esperantském překladu, které zpívali samideáni ze skautské esperantské sekce. Pan Heikenwalder mluvil o Zamenhofovi, jeho životě, díle a myšlence.

1935

V roce 1935 během velikonočních svátků pořádají skauti v obchodní akademii pěknou výstavu, která každoročně vzbudila velký zájem veřejnosti. Skautské vedení laskavě dává k dispozici esperantskému klubu místo pro uspořádání esperantské výstavy a tímto způsobem dává možnost propagovat esperanto mezi neesperantskou veřejností. Výroční schůze se koná 25. dubna v klubovně za přítomnosti 14 členů. Odsouhlaseno přihlásit klub do ČSE pro rok 1935. Klub má 40 členů. V Dělnickém domě se 24.9.1935 pořádá schůze soukromých úředníků, kde má pan Heikenwalder besedu se světelnými obrázky na téma Přes Itálii do Afriky vlakem, automobilem a lodí. Pan Heikenwalder zde přednáší také o světovém kongresu v Římě a využil možnosti pro propagandu esperanta mezi průmyslovými úředníky. V Čelechovicích na Hané 17. listopadu pořádá pan Sova v sokolovně esperantskou výstavu, kterou navštívilo mnoho lidí. Na výstavě byly také bohaté    materiály    od    redaktora    Heikenwaldera   a   pěkný   portrét Dr. Zamenhofa od předsedy Jeřábka. Po uzavření výstavy dělá pan Heikenwalder besedu se světelnými obrázky na téma Esperantem přes Itálii do Afriky a ukazuje zde využití esperanta ve všech sférách lidského života. Besedy se účastní skoro 100 lidí, z nichž se několik přihlásilo do připravovaného esperantského kursu, který povede pan Sova.

1936

Dne 23.3.1936 přijíždí do Prostějova lektor Henriko Seppik z Tartu v Estonsku, který během několika měsíců vede esperantské kursy pomocí Če-metody. Zkušební lekci navštívilo okolo 60 lidí, kteří projevili čilý zájem o esperantský jazyk. V květnu probíhá kurs pro začátečníky, který vede Henriko Seppik. Přihlašuje se do něj celý dívčí skautský oddíl a několik studentů. Dne 25.7.1936 se pořádá výroční schůze esperantského klubu v klubovně. Ve vedení se provádí některé změny. Jsou zvoleni: předseda - Fr. Heikenwalder, místopředseda - A. Malíček, sekretářka - Lizzi Schestáková, pokladník - Stan. Jeřábek, členové výboru - Irena Kovaříková, J. Krésa, Julie Strážnická a Božena Kraváková, revisoři - Sv. Chytil a M. Dostálová. Radostně bylo konstatováno, že kurs vedený H. Seppikem pomocí Če-metody vzbudil velký zájem pro esperanto ve městě a několik kursistů se přihlásilo do klubu. Po odjezdu H. Seppika od listopadu 1936 vede pan Heikenwalder kursy pro pokročilé, které trvají dva měsíce. V Prostějově také vychází překlad díla básníka Jiřího Wolkera Balada o očích topičových.

1937

V dubnu až květnu 1937 vede pan Heikenwalder v moderní škole pro ženské profese 20 hodinový kurs pro pokročilé a konverzační. 7. května se koná v klubovně Zamenhofův večer. Během léta pořádá klub několik výletů do okolí. V neděli 27. května se účastní 10 členů z Prostějova, 15 členů z Olomouci a 5 členů z Bedihoště výletu do Slatinic na koupaliště a okolního lesa. Druhý výlet se uskutečňuje společně se samideány z Olomouci, Bedihoště a Litovle do milého výletního místa na horu Kosíř. Výlet se pořádá k 50. výročí založení esperanta a vede jej samideano Kovařík. Od října funguje kurs s 9 začátečníky, který vede Oskar Bratter. 18. listopadu se pořádají dvě přednášky pana Koly Ajayi před 130 žáky v kině Liga, kde překládá J. Baroch a před 170 lidmi veřejná přednáška v odborné škole živnostenské, kde překládá Fr. Heikenwalder. Návštěva Koly Ajayi vzbudila velký zájem ve městě.

1938

Dne 19. června 1938 se v Břeclavi-Lednice v hotelu Koruna koná esperantské setkání středomoravských a jihomoravských esperantistů. Mezi 56 účastníky ze 14 míst byli 3 delegáti Klubu Esperantistů v Prostějově. V létě 1938 se Heikenwalder a Havránková účastní kongresu v Londýně.

1939

V roce 1939 vychází poslední čísla časopisu Ligilo a činnost se po dobu války přerušuje.

1945

Dne 11. října 1945 v 8 hodin večer je v malém sále Lidového domu pořádána valná schůze za účasti 7 členů, kterou řídí pan Jeřábek. Provedeny aklamační volby a zvoleni jsou: předseda - Jeřábek Stanislav, jednatel - Chytil Svatopluk, pokladník - Kleiner Vilém, zapisovatel - Toman Bohumil. Roční příspěvek je určen na 25,-Kč a zápisné 5,-Kč. Aby mohla být znovu zahájena plná činnost klubu, je projednáno spojení s UEA v Ženevě a se Svazem esperantistů ČSR, dále rychlý nákup učebnic a brzké zahájení kursu. Pravidelné konání schůzek bude ve čtvrtek. Budou také natištěny legitimace, koupena nová razítka klubu a kniha na zápisy o schůzích. Hospodářem klubu určen Malíček Adolf. Pro nábor a uveřejnění o nové činnosti klubu bude zhotoveno tablo a podána zpráva do novin. 18. října 1945 se pořádá v malém sále Lidového domu členská schůze za účasti 7 členů. Jsou přečteny dějiny esperantského hnutí a překládány z nich 3 části. Před ukončením je ještě sestaven dopis na UEA v Ženevě a pražskému klubu esperantistů. 25. října se koná druhá členská schůze za účasti 8 členů, kde předseda pronesl slovo k začátečníkům a seznamuje je s významem esperanta a vysvětluje základní pravidla esperanta. Po tomto úvodu přistoupeno k opakování z Dějin a organizace esperantského hnutí jako na minulé schůzi. Jsou probrány další 4 části. Dne 8. listopadu konána v sále Lidového domu členská schůze za účasti 6 členů. Je opakováno z Dějin a organizace esperantského hnutí. Pro začátečníky předseda vybral několik snadných humorů ze Systematického kursu esperanta, aby se učili nahlas číst. Před ukončením je rozvinuta živá debata o nové klubovně a o zahájení kursu pro začátečníky. Dne 15. listopadu je konána čtvrtá členská schůze za účasti 9 členů v místnosti č. 11 v Domově mládeže. Je přečten dopis ze Svazu esperantistů ČSR. Zahájení kursu je určeno na pondělí 26. listopadu, aby bylo ještě dost času na ohlášení kursu veřejnosti. Od paní Kovaříkové dán návrh, aby esperanto bylo šířeno z mládeže nejdříve mezi junáky, kteří potřebují nejvíce mezinárodního jazyka. Sama se nabízí pro propagandu esperanta v dívčím kmenu junáka. Pak předseda uvádí opět několik základů pro začátečníky. Dne 22. listopadu 1945 se koná v Domově mládeže v 8 hodin večer členská schůze za účasti 9 členů. Zahájení kursu je odloženo na 3.12.1945, poněvadž nebyla možná dostatečná agitace a nebyla definitivně určena místnost. Dále je rozhodnuto, aby Klub esperantistů v Prostějově nebyl jen místní skupinou Svazu esperantistů ČSR jako tomu bylo dříve, nýbrž aby byl spravován jako samostatný klub se sídlem v Prostějově. Z toho důvodu je pověřen pan Malíček, aby vypracoval v nejbližší době stanovy.

1946

Dne 15. prosince 1946 se koná v Olomouci esperantské setkání, kterého se účastní také několik členů z Prostějova

1947

Dne 26. června 1947 se koná valná hromada klubu esperantistů v místnosti restaurace pana Cihláře za účasti 12 členů. V pokladně je 1 319,20 Kčs. Jsou provedeny volby a zvoleni: předseda - Jeřábek Stanislav, místopředseda - Zatloukal František, sekretář - Chytil Svatopluk, pokladník a knihovník - Malíček Adolf, zapisovatel - Hájek Arnošt, členové výboru - Havránková Marie, Baňár Jan a Stratil Ad., revisoři - Kleiner a Oslzlý, pro práci s mládeží - Toman Bohumil. Jelikož není vhodné klubovní místnosti, pan Stratil nabídl klubu, že může klub ke svým schůzkám používat jeho vlastního bytu v domě Moravské Banky v Palackého třídě. Je usneseno konati schůzky každou středu v 19.30 h. Pan Heikenwalder upozorňuje, že je nutno udržovati spojení se všemi bývalými členy a přáteli esperanta. Je přečten dopis německých esperantistů, kteří žádají o pomoc při hledaní ztraceného chlapce. Pan Heikenwalder se zmiňuje o nutnosti vydání nového, doplněného esperantského slovníku a dále vydat v esperantu nějaké hodnotné dílo z české literatury. Stanislav Jeřábek se v červenci 1947 účastní Letní školy esperanta v Doksech.

1948

Za účasti 9 členů se koná 17. června 1948 v místnosti restaurace pana Cihláře valná hromada klubu. Jsou provedeny volby nového výboru, při kterých jsou zvoleni: předseda - Jeřábek St., místopředseda - Stratil Ad., sekretář - Chytil Svat., pokladník a knihovník - Malíček Ad., zapisovatel - Hájek Arnošt, členové výboru - Havránková a Baňarová, revisoři - Kleiner a Bradáč. Je ujednáno zvýšit klubovní příspěvky na 80,- Kčs ročně, při čemž by člen obdržel časopis, rodinný příslušník by platil 25,-Kčs. Pan Heikanwalder hlásí, že pracuje na novém slovníku o 40 000 slovech. Ustavuje se redakční kroužek, pánové Heikenwalder, Malíček, Jeřábek a Chytil za účelem vydávání 4 stránkového nepravidelného časopisu. 22.-26. září 1948 se koná esperantská výstava v budově Národního domu.

1949

Na jaře 1949 se koná v Liberci esperantský sjezd, kterého se účastní také členové našeho klubu.

1951

Dne 12. dubna 1951 ve 21 hod. v restauraci Sdružených komunálních podniků(dříve Cihlář) se koná výroční členská schůze za účasti 9 členů. Pan Heikenwalder referuje o stavu esperantského hnutí v zemích lidově-demokratických, obzvláště v Čínské lidově demokratické republice, která vydává dobře redigovaný časopis. Referuje také o úmyslu, svolati do Prahy v nejbližších letech mezinárodní sjezd esperantistů z lidově-demokratických států za účelem založení mezinárodní organizace proletářských esperantistů. Předseda klubu Stanislav Jeřábek sděluje, že vzhledem k novému uspořádání spolkových poměrů v naší republice a zařazení těchto spolků a klubů do masových celostátních organizací bude nutno, abychom zaujali stanovisko k této záležitosti, zda máme i nadále trvat jako samostatný klub anebo se začlenit do některé závodní organizace ROH. Je diskutováno o obtížích, které pro esperantisty v tomto uspořádání nastávají, jelikož členové klubu jsou roztroušeni v různých závodech. Po delší debatě je usneseno, prozatím pokračovat dosavadním způsobem, avšak mezitím se pokusit o začlenění našich členů do některého závodního klubu ROH a vyčkat, až skončí náš svaz jednání s ústředními úřady. Pro případ, že očekávaná změna organizace spolkového života nebude výhodná pro trvání jednotlivých klubů v nynější formě, jsou pověřeni předseda Stanislav Jeřábek, jednatel František Heikenwalder a pokladník Adolf Malíček, aby bez dalšího svolání schůzí Klub esperantistů v Prostějově likvidovali a byla jim dána plná moc k vyřizování všech záležitostí spojených s likvidací. V tomto případě mají doporučit členům klubu, aby se zapojili do kulturní činnosti kroužků ROH v prostějovských závodech. V létě 1951 naléhá opětovně Okresní národní výbor v Prostějově na esperantský klub, aby byl klub likvidován nebo přičleněn jako závodní klub k některému podniku.

1952

Od roku 1952 se esperantské schůzky konají v  hotelu AVION.

1954

V roce 1954 se v Přerově koná esperantský kongres, kterého se účastní i několik členů z Prostějova.

1962

V roce 1962 vyučuje s-ano Rostislav Černý esperanto v Hanáckých Železárnách.

1964

Dne 25. února 1964 se esperantský klub v Prostějově začleňuje jako esperantský kroužek při Klubu strojařů. Předsedou je Stanislav Jeřábek a jednatel František Osladil. 23.3.1964 se pan Jeřábek a Osladil zúčastňují besedy o esperantu ve Vyškově. Kursy vede Stanislav Jeřábek podle slovenských učebnic. V květnu se objednává 30 nových kapesních slovníků od R. Hromady. 12. května se pořádá "letervespero". V prosinci 1964 dána informace o konání kursu esperanta pro začátečníky a pokročilé do místního rozhlasu a do Stráže lidu.

1965

V únoru 1965 je rozeslána do esperantských časopisů zpráva o pořádání výstavy fotografií "Vivo ĉirkaŭ ni". 29. září 1965 je zahájen kurs pro pokročilé. Ke kursu pozváno 11 osob. Ve dnech 11. a 12. prosince 1965 se v Olomouci v Domě pionýrů a mládeže koná konference delegátů esperantských kroužků, které se účastní F. Osladil, Ing.Daragan a Fr. Arnošt.

1966

V roce 1966 vyučuje podle učebnice Kiliána kurs pro 10 začátečníků Stanislav Jeřábek.

1967

V roce 1967 se objednávají učebnice pro pokročilý kurs. Do našeho klubu se zapůjčuje od Klubu esperantistů La progreso z Českých Budějovic film "Fiat". K zahájení esperantského kursu pořádá s-ano Bohumil Toman přednášku o praktickém využití esperanta na své cestě po Holandsku.

1968

V roce 1968 má esperantský klub v Prostějově 14 členů. V Třebíči je objednáno 7 učebnic ABC a 6 brožur 808 slov. Náš člen Vojtěch Klíč kandiduje na úřad presidenta ČSSR. V Opavě se koná sjezd českých esperantistů, kterého se za náš klub účastní Ing. Daragan a František Osladil.

1969

Dne 28.-30. března 1969 se koná v Brně ustavující sjezd Českého esperantského svazu a účastní se ho za náš klub s-ano Bohumil Toman. Esperantský klub v Prostějově je začleněn jako zájmový kroužek pod Klub strojařů v Prostějově se sídlem Wolkerova 22. Předsedou je zvolen Stanislav Jeřábek, jednatelem František Arnošt a pokladníkem Josef Pařízek.

1970

V roce 1970 vede kurs v ODPM na Tř. Pionýrů Vladislav Hasala a František Arnošt.

1971

V roce 1971 má esperantský klub 17 členů. Schůzky jsou pořádány každé úterý od 18.00 hod. v klubovně v Klubu strojařů. 26. října začínají kursy esperanta, které se učí podle učebnice ABC od Th. Kiliána. Vyučuje Josef Pařízek. Kurs navštěvuje 10 členů, mezi nimi i 5 členů z místní posádky, které do 29.11.1971 učil Vláďa Hasala v posádce.

1972

V roce 1972 má klub 21 členů. 25. dubna 1972 byl ukončen esperantský kurs, vedený Josefem Pařízkem.

1973

V roce 1973 má esperantský klub 23 členů. Je objednáno 5 časopisů. Každý člen dostává časopis Starto.

1974

V roce 1974 má esperantský klub 23 členů. Pravidelné klubovní schůzky se konají každé první úterý v měsíci v 18 hod. v Klubu strojařů. V úterý 2. dubna 1974 v 18 hod. se koná setkání s mladými esperantisty z Olomouci, kteří přivezli svůj program. Podle potřeby jsou pořádány esperantské setkání každé pondělí a úterý v 16 hodin v ODPM, kde jsou vedeny 2 kroužky a 1 klub esperanta pro mládež. 20. listopadu umírá v nemocnici v Prostějově náš člen František Osladil. Pohřbu v olomouckém   krematoriu se dne 25. listopadu 1974 v 10 hodin zúčastnili Ladislav Kola, manželé Pařízkovi, manželé Daraganovi a František Arnošt.

1975

Dne 7. ledna 1975 v 18 hodin se koná členská schůze esperantského klubu v Klubu strojařů. Na zahájení byly promítnuty 3 esperantsky nahrané krátké filmy Nový Zéland (barevný), Kavkaz a Kavkaz II (černobílé). Filmy dovezl z besídky esperantského kroužku z Vyškova Ladislav Kola a osobně je předá olomouckým esperantistům, kteří je mají do 12. ledna 1976 odeslat na adresu Arnošt Váňa, Dudince. Částku 2x15 Kčs za promítání vybere L. Kola na příští schůzce. Předseda St. Jeřábek požádal přítomné, aby povstáním uctili památku zemřelého Františka Osladila. Esperantský klub má 24 členů. V lednu 1975 je sepsána žádost o pojmenování některé z ulic v Prostějově buď po autorovi esperanta L.L.Zamenhofovi nebo přímo po jazyku samém. Dne 4. dubna 1975 v 16 hodin se v Klubu strojařů koná Setkání středomoravských esperantistů. Po zahájení setkání je na programu recitace, národní písně v esperantu přednáška o slovesech v esperantu, pantomima "Námořníci", přednáška s filmem o japonském zápase, koncert na pilu, kouzelnické triky a jsou promítnuty světelné obrázky o světovém kongresu v Hamburku. Během programu se koná prodejní výstava esperantských knih, časopisů a obrazů.

1976

V roce 1976 má esperantský klub 34 členů. Na svazu se objednávají 3x cvičebnice J. Cinka, 5x Komenio kaj interlingvo a 20 ks učebnice ABC od Th. Kiliána. Dne 30. června 1976 se koná členská schůze v Klubu strojařů, na které je zvolen: předseda - Jeřábek Stanislav, jednatel - Arnošt František, pokladník - Pařízek Josef, referent MEM - Toman Bohumil, kulturní referent - Kořínek Karel. Na podzim 1976 se pořádají čtyři kursy. Jeden kurs v ODPM na Tř. Pionýrů vede Fr. Arnošt, v klubovně pro začátečníky a pokročilé vede B. Toman. Pro žáky ZDŠ v Brodku u Konice vede kurs Josef Bartoník.

1977

V roce 1977 má esperantský klub 31 členů. Doživotní členství v ČES si zaplatili manželé Pařízkovi. Předsedou je zvolen Vlastimil Dvořák, jednatelem Čestmír Křepelka a pokladnicí Ilona Sedláková. 7. června 1977 se koná u Dvořáků v Krasicích závěrečná schůzka Esperantského klubu před prázdninami s kulturním programem. 18. října 1977 v 16 hod. se zahajují kursy pro začátečníky a v 17.30 h. kurs pro pokročilé. Kursovné je 100,-Kčs.

1978

V roce 1978 má esperantský klub 37 členů, kteří se schází každé úterý v Klubu strojařů. 6. června v 18 h. se koná členská schůze, na které se projednává plán činnosti na 2. pololetí 1978, propagace esperanta a jeho výuky v kursech pro podzimní období. O kursech budou informovat letáky. Také se připravuje výstava "Esperanto v korespondenci". Výstava se koná 4.-10. září 1978 v Klubu strojařů. Na podzim začíná v klubovně opět probíhat kurs pro 20 osob, který vede B.Toman, v ODPM kurs pro 25 pionýrů, který vede Fr. Arnošt a v ZDŠ Brodek u Konice vede kurs pro 20 žáků Josef Bartoník. Doživotní členství v ČES zaplatil Bohumil Toman a Stanislav Jeřábek. Dne 17.11.1978 se koná členská schůze Místní skupiny Českého esperantského svazu při Klubu strojařů v Prostějově. Do funkcí jsou zvoleni: předseda - Vlastimil Dvořák, jednatel - Čestmír Křepelka, pokladní - Ilona Sedláková, referent pro tisk a propagaci - Jiří Toman.

1979

V roce 1979 má Esperantský klub v Prostějově 41 členů. Výbor klubu zůstal stejný: předseda - Vlastimil Dvořák, jednatel - Čestmír Křepelka, pokladní - Ilona Sedláková, referent pro tisk a propagaci - Jiří Toman.

1980

V roce 1980 má Esperantský klub 43 členů, kteří se schází každé úterý v Klubu strojařů. 7.4.1980 se koná členská schůze, na které se projednává závazek uspořádat besedu o esperantu na školách ZDŠ Choráze, Klenovice, Oděvní průmyslovka a Palacká. Je představena nová členka. Přítomní jsou informováni o setkání esperantistů v Pardubicích, které se bude konat v březnu příštího roku.

1981

V roce 1981 má Esperantský klub 45 členů. Schůzky jsou každé úterý v Klubu strojařů. 24.-28.11.1981 se v Klubu strojařů pořádá výstava esperantské korespondence, kterou navštěvuje 333 hostů.

1982

V roce 1982 má esperantský klub při Klubu strojařů v Prostějově 43 členů.

 1983

V roce 1983 má esperantský klub 44 členů. 18.-20.3.1983 se koná mírové setkání v Pardubicích, kterého se účastní Bohumil Toman a Marie Trundová. 5.4.1983 je v Klubu strojařů otevřena výstava esperantské korespondence, kterou zahajuje slavnostním projevem B. Toman. Výstava trvá do 3.5.1983 a navštívilo ji 525 návštěvníků. 12.7.1983 v 18 h. v učebně ZŠ na Husově nám. představuje Margarete Augustat z Míšně v NDR vzorovou hodinu výuky esperanta za účasti 26 přítomných. Po ukončení se koná beseda o kongresu v Budapešti. Na členské schůzi je zvolen nový výbor: předseda - František Arnošt, jednatel - Čestmír Křepelka, pokladní - Ilona Sedláková, referent propagace - Bohumil Toman, referent mládeže - Jiří Toman, referent mírového hnutí - Roman Hájek. O nástěnky se bude starat J. Toman, R. Hájek, L. Remeš a J. Lipčíková.

1984

V roce 1984 má Esperantský klub 43 členů, kteří se schází každé úterý v Klubu strojařů. 15.2.1984 v 18 h. v sále Pionýrského domu na Třídě Pionýrů 9 se koná "Večer slavných monologů", kde přednáší pražská herečka Eva Seemannová, mezihry na kytaru učitel LŠU z Plumlova Václav Zapletal. Na závěr přednáší také v esperantu. Zároveň uspořádána výstava knih, učebnic a esperantských časopisů. 23.-25.3.1984 se naši 3 delegáti B. Toman, Jiří Toman a M. Trundová účastní mezinárodního setkání obránců míru v Pardubicích. Ve městě jsou 4 informační tabule našeho klubu. Na podzim se pořádá kurs pro 10 začátečníků (17-19 h. v úterý), který vede B. Toman. 16.-19.10.1984 se v Klubu strojařů koná výstava "Esperanto", které se účastní 132 návštěvníků.

1985

V roce 1985 na základě usnesení ROH nemůže být naše MS ČES od 1.1.1985 organizačně začleněna nadále v Klubu strojařů. Od 1. dubna 1985 se proto schází Klub esperantistů v Městském kulturním středisku, Hlaváčkovo nám. 1 každý první čtvrtek v měsíci a další čtvrtky probíhají kursy pro začátečníky, které vede B. Toman.

V roce 1985 má Esperantský klub 38 členů. Výbor je ve složení: předseda - František Arnošt, jednatel a pokladní - Bohumil Toman, revizor účtů - Josef Novák. Český esperantský svaz zřizuje v Prostějově místní skupinu s právní subjektivitou.

1986

V roce 1986 má Esperantský klub 38 členů a schází se vždy první čtvrtek v měsíci v 18 h. Výbor pracuje ve složení: předseda - Fr. Arnošt, jednatel - B. Toman, hospodářka – Věra Smělá. 14.4.1986 žádá Esperantský klub v Prostějově Městský národní výbor o pojmenování některé z ulic jménem autora esperanta "Ulice Dr.Ludvíka Lazara Zamenhofa" nebo názvem jazyka "Ulice Esperanta (nebo Esperantská)". 21.4.1986 žádá Esperantský klub v Prostějově odbor vnitřních věcí MNV v Prostějově o vydání osvědčení o právní subjektivitě Esperantského klubu. Dne 23.4.1986 je vyhověno a vydáno osvědčení o právní subjektivitě. 1.-4. května 1986 pořádá náš člen Jiří Toman mládežnické setkání esperantistů na Hošťálkové u Vsetína za účasti Jaroslava Lišku a Jiřího Kincla z Prostějova. Setkání mělo dobrý program a vydařilo se. 16.-18. května se koná mládežnické setkání v obci Suchý u Boskovic, kterého se účastní 4 členové z Prostějova. Na schůzi 19.6.1986 je zvolena pokladníkem MS Esperantského klubu Věra Smělá. V srpnu 1986 se Jaroslav Liška a   Jiří Kincl   účastní 3. etapy Letního esperantského tábora v Lančově u Vranovské přehrady s výukou esperanta. V září se mládežníci Liška, Kincl, Uhlík, Bušinová a Fréharová účastní v Češkovicích u Blanska konference mládežnické sekce ČES. 2.10.1986 se koná členská schůze za účasti 14 členů, během které má Vít Novotný přednášku s promítáním diapozitivů ze zájezdu do Polska. 9. října 1986 se zahajují kursy pro 6 začátečníků, který vede v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 Bohumil Toman. 10.10.1986 žádá Esperantský klub finanční odbor MNV v Prostějově o finanční podporu pro svoji činnost. 6.11.1986 se koná beseda o cestě pana Koly autostopem k severnímu polárnímu kruhu s podrobným výkladem u mapy. 19.11.1986 umírá ve věku 87 let náš dlouholetý předseda Stanislav Jeřábek. 4.12.1986 se koná přednáška paní Košíčkové s barevnými diapozitivy ze svého 3 měsíčního pobytu v Indii. V prosinci se 3 naši členové Liška, Kincl a Uhlík účastní setkání v Bernau u Berlína (NDR). 30.12.1986-2.1.1987 se pořádá v Hraběšicích v Jeseníkách mládežnické setkání, kterého se účastní také několik našich členů klubu.

1987

8.1.1987 se koná členská schůze Esperantského klubu v klubovně na Hlaváčkově nám.1 za účasti 8 členů. Přítomní uctili minutou ticha památku Stanislava Jeřábka, který zemřel. 6.-11.1.1987 se členové Liška a Uhlík účastní mládežnického setkání "Janov 87" v Jizerských horách. Dne 5. března 1987 se v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 koná výroční členská schůze za přítomnosti 10 členů. Náš klub má 41 členů. Je provedena distribuce esperantských materiálů ke 100. výročí esperanta. 10.3.1987 se v Olomouci koná výroční členská schůze, které se účastní Jaroslav Liška. 20.-22.3.1987 se 5 členů našeho klubu účastní mezinárodního mírového setkání esperantistů v Pardubicích. 10.-12.4.1987 pořádá náš klub mládežnické setkání na Horní Bečvě, kterého se účastní 4 naši členové. 18.-20.4.1987 se koná mládežnické setkání v Brně-přehrada, kterého se účastní J. Liška a J. Uhlík. 1.-3.5.1987 se J. Liška a J. Uhlík účastní setkání    esperantistů   v  Olomouci   k 75. výročí vzniku Esperantského klubu v Olomouci. 9.5.1987 se Jaroslav Liška účastní esperantského pochodu Ještěd-Kozákov. K 100. výročí vzniku esperanta vyhlašuje náš esperantský klub veřejnou fotografickou soutěž s uzávěrkou 15.10.1987. Téma A - Chceme žít v míru - soutěž barevné i černobílé fotografie bez omezení formátu. Téma B -všechny síly za lepší životní prostředí - zasílat jen cykly diapozitivů s ekologickou tematikou. Zúčastnit se může každý fotoamatér ve věku 2-35 let. 11.6.1987 v 18 h. se koná závěrečná členská schůze pracovního roku u Dvořáků v Krasicích, ulice 25. února č.18 za účasti 12 členů. V pokladně je stav 397,-Kčs. Je zvolen referent pro propagaci - Jaroslav Liška, pro mládež - Jiří Toman, pro mírovou sekci - Jiří Kincl. Projednáván je plán činnosti na pracovní rok 1987/1988. Je oznámeno přestěhování pana Koly do Ostravy. Za delegáty na 5. sjezd ČES je zvolen Fr. Arnošt a Milan Smělý. Je také projednána pomoc pro sjezd do Olomouce, přihlásili se Smělá, Liška, Toman B. a Černý, kteří se účastní první porady 23.6.1987 v Olomouci. V červenci 1987 se Jiří Kincl a Jaroslav Liška účastní 2. etapy SET v Lančově. 10.9.1987 v 15 h. se v Klubu strojařů za pomoci B. Tomana, Smělého, Smělé a Lišky instaluje esperantská výstava ke 100. výročí vzniku jazyka esperanto a k 80. výročí vzniku 1. esperantského kroužku v Prostějově, která se koná do 24.9.1987. 11.-13.9.1987 se v Olomouci koná sjezd ČES, kterého se účastní někteří naši členové. 18.-19.9.1987 se několik našich mládežníků účastní setkání v Brně. 25.-27.9.1987 se mládež z našeho klubu účastní setkání ve vesnici Suchý u Boskovic, kde je pěkný program se spoustou her. 1.10.1987 se v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 koná členská schůze za účasti 16 členů. Zprávu o průběhu sjezdu v Olomouci podali Fr. Arnošt a M. Smělý. Je přečten děkovný dopis kroužku Esperanta v Olomouci za pomoc při pořadatelské službě během sjezdu. Jsou zahájeny kursy pro začátečníky a pokročilé, které povede Bohumil Toman. 2.-4.10.1987 se v Praze koná mládežnické setkání JUSETUR, kterého se účastní z našeho klubu J. Liška. 15.10.1987 je finančním odborem ONV v Prostějově poskytnuta Esperantskému klubu v Prostějově finanční podpora 2000,-Kčs na činnost. 6.-8.11.1987 se mládežníci Liška a Kincl účastní esperantského setkání v Bludově "Podzimek". 3.12.1987 se koná v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 za přítomnosti 17 členů přednáška Vlado Sládečka z Ostravy s promítáním diapozitivů o UK ve Varšavě.

1988

V roce 1988 má Esperantský klub v Prostějově 37 členů z toho 9 doživotních. 7.1.1988 se v klubovně koná členská schůze za účasti 9 členů během které probíhá beseda v esperantu z cest do ciziny. Pan Černý informuje o cestě do Jugoslávie, Jaroslav Liška o setkání v NDR, František Arnošt o NDR, Polsku a Maďarsku a Bohumil Toman o Bulharsku. Lyžařského setkání ve Vysokých Tatrách (Štrba) se 30.1.-3.2.1988 účastní Jaroslav Liška a Jarda Uhlík. 9.3.1988 se koná v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 za účasti 15 členů a 10 hostů přednáška Jana Dudy z Olomouce o cestě po Španělsku s promítáním 250 diapozitivů. Nechávají se udělat 2 propagační tabule za 200,-Kčs z nichž jedna se dává do Klubu strojařů. Jaroslav Liška se dne 15.3.1988 účastní výroční členské schůze v Olomouci. 8.5.1988 se Jaroslav Liška na pozvání esperantistů z Liberce účastní esperantského pochodu Ještěd-Tuháň. Mezinárodního setkání JUSETUR   v  Praze   se 19.-22.5.1988 účastní Jaroslav Liška. Dne 9.6.1988 v 18 h. se koná členská schůze Esperantského klubu v Prostějově u Dvořáků v Krasicích za účasti 15 členů. Úvodem zahráli v hudební produkci kytarová dueta učitel LŠU Mir. Kolba a jeho dcera Zlata. Je přednesen návrh plánu práce na pracovní rok od 1.6.1988-30.6.1989. Bohumil Toman přednesl zprávu o ukončení kursů pro začátečníky a pokročilé. Do příštího kursu je přihlášeno 17 zájemců. O činnosti mládeže informuje Jaroslav Liška. 10.-12.6.1988 se koná mládežnické setkání na Suchým u Boskovic, kterého se účastní Jiří Toman a Jaroslav Liška. Jaroslav Liška se 16.-23.7.1988 účastní mezinárodního kongresu TEJO v Zagrebu v Jugoslávii. 1.-12.8.1988 se Jaroslav Liška a Uhlík účastní 3. etapy SET v Lančově a J. Liška v kursu pro budoucí učitele esperanta. 1.9.1988 se koná členská schůze v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 za účasti 14 členů. Je projednáván a schválen plán práce pro příští období. Kursy povede ještě tento rok Bohumil Toman, ale kursů se budou také účastnit Jaroslav Liška a Jiří Kincl jako budoucí učitelé esperanta. Mezinárodního setkání IMUS v Praze se ve dnech 16.-18.9.1988 účastní Jarek Liška a Jarda Uhlík. 29.9.1988 jsou zahájeny kursy pro 15 začátečníků a 2 pokročilé, které vede Bohumil Toman. 7.-9.10.1988 se koná tradiční setkání "Podzimek", kterého se účastní Jarda Uhlík. Ve dnech 4.-6.11.1988 pořádá náš klub mládežnické setkání v Beskydech, kterého se z našeho klubu účastní Liška, Uhlík, Šindelářová, Nováková a Martínek. Podzimního setkání v Českých Budějovicích se 18.-20.11.1988 účastní Jarek Liška. 23.11.1988 umírá naše doživotní členka Ludmila Pařízková. 1.12.1988 se koná v klubovně na Hlaváčkově nám. 1 členská schůze za účasti 14 členů, kde je projednáno postupné navázání kontaktů ke konkrétní spolupráci s okolními esperantskými kluby. S olomouckým klubem je již spolupráce navázána. S Brnem naváže kontakt Jiří Kincl, s Vyškovem Jarek Liška a s Přerovem Bohumil Toman. Zatím zůstává nerozhodnuto o spolupráci s okresem Blansko. Bohumil Toman předává symbolické odměny členům Smělému, Liškovi a Kinclovi, kteří získali některé kursisty. Nepřítomnému Františku Arnoštovi předá se později. 2.-4.12.1988 se koná v Nové Hradečné zimní setkání, kterého se účastní Liška, Uhlík, Šindelářová a Nováková.